Na problematiku stavových a dynamických sloves narazíte v angličtině poměrně záhy, a to při tvoření přítomného času průběhového. Tehdy se dozvíte, že existují slovesa, která sice popisují, co se děje nyní, přesto přítomný čas průběhový netvoří. Pravděpodobně bude následovat výčet těchto sloves, možná zaslechnete termín: stavová slovesa. Tím však veškeré vysvětlování skončí a nastoupí proces biflování.

A to je velká škoda. Proč se učit nazpaměť seznam sloves, která si můžete většinou logicky zdůvodnit? Pochopit a rozlišit stavová a dynamická slovesa není nic těžkého. Jakmile toto jednou zvládnete, bez sebemenšího zaváhání budete vědět, zda můžete v angličtině vytvořit průběhový tvar či nikoliv. Pojďme se na toto poměrně intuitivní a logické rozdělení sloves podívat.

Dynamická slovesa = probíhající děj, činnost = tvoří průběhový tvar

Dynamická slovesa v angličtině převažují nad stavovými slovesy. Jedná se o slovesa, která vyjadřují děj nebo činnost. Průběh tohoto děje si umíme představit a popsat ho. Dynamická slovesa tvoří průběhové tvary.

Jsou to např. slovesa: go (jít), learn (učit se), travel (cestovat), run (běžet), play (hrát), sleep (spát), write (psát).

ski - lyžovat

What are you doing? I'm skiing. - Co děláš? Lyžuji.

Jistě si dovedete představit sami sebe na sjezdovce, jak právě jedete čerstvým prašanem dolů, vychutnáváte si poloprázdnou sjezdovku. Protože slovesem „ski“ můžeme vyjádřit probíhající činnost, můžeme vytvořit průběhový tvar. A nemusí se jednat pouze o přítomný čas. Stejně tak můžeme vyjádřit průběh lyžování v minulém čase průběhovém nebo v předpřítomném čase.

I've been skiing since 9 o'clock. -Lyžuji od devíti hodin.

I was skiing yesterday at 10 o'cock. - Včera v 10 hodin jsem lyžoval.

Stavová slovesa = stav, postoj, názor = netvoří průběhový tvar

Jak jejich název napovídá, vyjadřují stavová slovesa stav, postoj, názor.Nepopisují probíhající činnost. Stav, postoj nebo názor je totiž něco co buď je nebo není, nelze je vidět. Stavová slovesa netvoří průběhové tvary.

Krátké odbočení pro hnidopichy, kteří poznamenají, že naše názory, postoje a stavy se mohou vyvíjet a měnit. To je pravda, která ovšem nemá nic společného s tím, že v daném časovém okamžiku stav, postoj nebo názor buď mám nebo nemám.

understand - rozumět

Představte si, že jste právě přiletěli do Londýna. Potřebujete se dostat do hotelu a ptáte se na cestu. Jenže angličanovi nerozumíte a řeknete mu:

I don't understand. - Nerozumím.

NIKOLIV: I'm not understanding.

Vy si správně zdůvodníte, že reagujete na situaci, která se odehrává právě nyní. Ale ve skutečnosti musíte svou pozornost zaměřit na sloveso „understand“. A toto sloveso nepopisuje děj, ale vyjadřujete jím svůj stav. Váš stav je ten, že nerozumíte.

know – znát, vědět

Nebo Vám někdo položí otázku, na kterou neznáte odpověď a vy reagujete slovy:

I don't know. - Nevím.

NIKOLIV: I'm not knowing.

Opět se vaše myšlenky ubírají směrem, že přece odpověď neznáte v tomto okamžiku. Ale angličtinu teď zajímá sloveso „know“ a to, zda lze popsat jeho průběh. Jak chcete popsat průběh slovesa „know“? Těžko. Buď něco vím, nebo nevím. To je můj stav. Protože průběh a činnost slovesa „know“ popsat nelze, nemůže vytvořit průběhový tvar.

Abyste v to neměli guláš, lze stavová slovesa rozdělit do několika skupin:

1. pocity, emoce

2. slovesa smyslového vnímání

Tato slovesa se často používají společně s modálním slovesem „can“.

3. vlastnictví

4. vlastnosti

Slovesa s dynamický a stavovým významem

Pozor si dejte na slovesa, která mohou mít význam jak statický, tak i dynamický. Podle toho, který z významů použijete, pak budete tvořit průběhový tvar či nikoliv.

Mezi tato slovesa patří např.: see / think / have / taste / smell / look /... Podívejme se na ně blíže.

think

think = myslet si = stavové sloveso = netvoří průběhový tvar

I think I'll go to London. - Myslím, že pojedu do Londýna.

I když tato situace probíhá právě teď, je potřeba se zaměřit na sloveso myslet. Slovesem myslet vyjadřuji v této větě své stanovisko, nepopisuji žádnou činnost. Proto nemohu použít sloveso think v průběhovém tvaru.

think = přemýšlet = dynamické sloveso = tvoří průběhový tvar

I'm thinking of going to London. -Přemýšlím, že pojedu do Londýna.

Použitím průběhového tvaru slovesa think v této větě dávám všem najevo, že o svém názoru na to, zda pojedu či nepojedu do Londýna právě teď přemýšlím, vyvíjím tedy činnost. Pokud právě teď probíhá proce přemýšlení, nemohu použít prostý tvar, neboť nemohu vyjádřit své stanovisko, zda pojedu či nepojedu.

have

have = mít, vlastnit / muset = stavové sloveso = netvoří průběhový tvar

We have two dogs. - Máme dva psy.

I have to go to work. - Musím jít do práce.

Pokud chcete někomu říci, co vám patří nebo nepatří, případně co musíte či nemusíte udělat, mějte na paměti, že těmito slovesy pouze konstatujete, co je anebo není. Nepopisujete žádný proces nebo probíhající činnost, ale vyjadřujete stav.

have = have breakfast / have a shower / have a rest … = dynamické sloveso = tvoří průběhový tvar

Where's Kate? She's having a shower. -Kde je Kate? Sprchuje se.

Ve chvíli, kdy sloveso have spojíte ještě s jiným podstatným jménem, získává sloveso have zcela nový význam. A tento nový význam již popisuje probíhající děje a činnosti, tudíž jej můžete použít v průběhovém tvaru.

see

see = vidět / chápat (rozumět komu) = stavové sloveso = netvoří průběhový tvar

I see what you mean. - Chápu, co tím myslíš.

I don't see what the problem is. - Nechápu, v čem je problém.

I don't see my keys anywhere. - Nikde nevidím své klíče.

Ve prvních dvou případech vyjadřujeme svůj názor. Žádná činnost neprobíhá. Buď někoho chápu, nebo nechápu. Ani ve větě, kdy říkám, že nevidím klíče, ve skutečnosti žádná činnost neprobíhá. Opět konstatuji stav, že klíče nevidím. Klíče si totiž neprohlížím, buď je uvidím, nebo ne.

see = scházet se, vídat se = dynamické sloveso = tvoří průběhový tvar

sloveso "see" se používá v průběhovém tvaru pokud chcete říct, že:

1. máte naplánovanou činnost

I'm seeing my lawyer tomorrow. - Zítra mám schůzku s právníkem.

2. někoho nebo něco vidíte pravidelně, opakovaně (vídávat koho nebo co)

I'm seeing my therapist once a month. - Jednou za měsíc chodím k terapeutovi.

I'm seeing someone else. - Vídám se s někým jiným.

taste

taste = chutnat (jak) = stavové sloveso = netvoří průběhový tvar

The soup tastes delicious. -Polévka chutná výborně.

Opět vyjadřuji svůj názor na chuť polévky. Buď mi polévka chutná, nebo nechutná. Proto musím použít prostý tvar.

taste = ochutnávat = dynamické sloveso = tvoří průběhový tvar

He's tasting the soup. -Ochutnává polévku.

Pokud použijete průběhový tvar, vyjadřujete, že právě probíhá nějaká činnost. Což je v případě slovesa „taste“ ochutnávání.

smell

smell = vonět, zapáchat = stavové sloveso = netvoří průběhový tvar

Look at the rose. It smells nice. -Podívej se na tu růži. Voní krásně.

Také v tomto případě platí, že prostým tvarem slovesa „smell“ konstatujete, zda vám něco voní či nevoní. Neprobíhá při tom žádná činnost.

smell = přičichnout si, přivonět si = dynamické sloveso = tvoří průběhový tvar

She's smelling the roses. -Čichá si k růžím.

Naproti tomu průběhový tvar sovesa „smell“ klade důraz na průběh procesu přivonění si.

look

look = vypadat (jak) = stavové sloveso = netvoří průběhový tvar

She looks good in her new dress. -Vypadá dobře v nových šatech.

Pomocí prostého tvaru slovesa „look“ vyjadřuji svůj názor na vzhled. Neprobíhá žádná činnost, nikoho si neprohlížím, slovesem „look“ konstatuji již výsledek svého prohlížení.

look = (po)dívat se = dynamické sloveso = tvoří průběhový tvar

What are you doing? I'm looking at this dress? - Co děláš? prohlížím si tyto šaty.

průběhovým tvarem slovesa "look" popisujeme proces prohlížení si někoho nebo něčeho.

be

be = být = stavové sloveso = netvoří průběhový tvar

He isn't at work. He's at home. He's ill. - Není v práci. Je doma. Je nemocný.

I když se vyjadřuji k tomu, kde se daná osoba nachází právě nyní, ve všech třech situacích pouze konstatuji stav, ve kterém se daná osoba nachází. V žádné z těchto vět neprobíhá žádný děj.

be = chovat se (jak) = dynamické sloveso = tvoří průběhový tvar

She's being stupid today. - Dnes se chová loupě.

He's being very nice all evening. - Celý večer je velmi pozorný.

Pokud použiji sloveso „be“ v průběhovém tvaru, chci se vyjádřit ke způsobu chování, popsat, jak chování probíhalo. Proto používám průběhový tvar.

Výjimky z výjimek

Jelikož všichni dobře víme, že angličtina je plná výjimek a výjimek z výjimek, řekněme si závěrem, že v určitých případech můžete, především v hovorové angličtině, některá stavová slovesa použít v průběhovém tvaru. Často se jedná o zdůraznění přechodné situace nebo idiomatická spojení, která je potřeba použít ve správném kontextu.

I normally don't like parties, but I'm loving this one. -Většinou nemám rád večírky, ale tento se mi líbí.

Touto větou dáváte najevo, že se jedná o mimořádnou situaci a večírek si opravdu užíváte.