Slovosled v angličtině - Word Order

Ptáte se, proč je tak důležité, dodržovat slovosled (Word Order)  v anglické větě? Proč musí být v každé anglické větě podmět a přísudek? Je to proto, že angličtina je jazyk analytický, nepoužívá ani skloňování, ani časování, kterým v češtině říkáme, co kdo dělá. Tyto informace se v angličtině dozvíte z postavení slovních druhů ve větě, tedy ze slovosledu (Word Order).

Slovosled v anglické oznamovací větě

Každá anglická věta musí obsahovat podmět a přísudek. Jejich postavení ve větě, stejně jako postavení ostatních slovních druhů, je pevně dáno.

SVOMPT

Ne, nejedná se o žádný překlep. Těchto šest písmen popisuje slovosled, tedy pořadí jednotlivých slovních druhů v anglické oznamovací větě. A co tedy znamenají?

Jane and Peter don't go to Spain this year. Jana a Petr nejedou tento rok do Španělska.

He plays football twice a week. Dvakrát týdně hraje fotbal.

My sister likes swimming in the sea. Moje sestra ráda plave v moři.

Podmět v anglické větě

Ptáme se na něj: Kdo? Co?

Podmětem může být nejen podstatné jméno (Apples grow in trees.Jablka rostou na stromech.), ale také vlastní jméno (Peter plays guitar very well. Petr hraje vlemi dobře na kytaru.), anebo zájmeno (She loves animals. (Ona) Miluje zvířata.). Může to být i celá jmenná skupina, např.: přivlastňovací zájmeno, přídavné jméno a podstatné jméno. (My new car was stolen yesterday. Moje nové auto bylo včera ukradeno.)

Nezapomeňte, že v angličtině nelze podmět vynechat! Musí být vždy ve větě, i když v češtině tomu tak není.

It is raining. (Ono) Prší.

He is sleeping. (On) Spí.

Přísudek v anglické větě

Ptáme se: Co dělá?

Přísudek může být tvořen jedním, ale i více slovesy.

She has three children. Má tři děti.

I have been waiting for you for two hours. Čekal jsem na tebe dvě hodiny.

Pokud se ve větě objeví zápor, slovosled se nijak nemění. Pomocné sloveso se záporkou „not“ a významové sloveso tvoří dohromady přísudek.

I don't like cabbage. (do + not + like) Nemám rád zelí.

Předmět v anglické větě

Ptáme se: Koho? Co?

Ve větě nemusí být jen jeden předmět.

Can I borrow your book? Mohu si půjčit tvou knihu?

Pokud je ve větě více předmětů, máme na výběr ze dvou možností, jak je ve větě umístit.

1. Buď začneme předmětem nepřímým (Komu? Čemu?) a za něj dáme předmět přímý (Koho? Co?).

Can you give me the book? Můžeš mi dát tu knihu?

(me - předmět nepřímý, the book - předmět přímý)

2. Anebo začnete předmětem přímým (Koho? Co?) a za něj dáte předmět nepřímý (Komu? Čemu?). Mezi nimi musí být předložka „for“ nebo „to“.

Can you give the book to me? Můžeš mi dát tu knihu?

POZOR!

Can you give it to me? Můžeš mi to dát?

Pokud je přímý předmět vyjádřen (the book) zájmenem (it), musíte použít předložku „for“ nebo „to“!

Příslovce a příslovečné určení v anglické větě

Také pořadí příslovečných určení je pevně dáno.

Nejprve je příslovečné určení způsobu (jak?, jakým způsobem?), potom příslovečné určení místa (kde?) a na konci věty stojí příslovečné určení času (kdy?).

He slept very well last night. Minulou noc spal velmi dobře.

We are going to the cinema. Jdeme do kina.

I wasn't work yesterday. Včera jsem nebyl v práci.

V případě, že chcete některý z nich zdůraznit, je možné dát ho před podmět. Nejčastěji se s tím setkáte u příslovečného určení času, potom místa a nejméně často se toto týká příslovečného určení způsobu. Pokud se rozhodnete příslovečné určení na začátek věty, je dobré, oddělit je od podmětu čárkou.

Yesterday I wasn't at work. Včera jsem nebyl v práci.

Suddenly, she woke up and went to the kitchen.Najednou se probudila a šla do kuchyně.

Frekvenční příslovce (always, often) stojí před významovým slovesem!

He usually plays football on monday.Obvykle hraje fotbal v pondělí.

Pokud je ovšem ve větě sloveso „být“ („be“), pak stojí frekvenční příslovce až za ním.

She is often late. Často chodí pozdě.

Co říci závěrem? Jak vidíte, pro správné pochopení významu anglické věty je opravdu nezbytné znát pořadí jednotlivých slovních druhů ve větě. Což je jistě mnohem jednodušší, než se učit skloňování a časování. Nebo ne?