Present Perfect - Předpřítomný čas prostý

Anglické předpřítomné časy jsou vnímány jako poměrně náročné a studenti z nich mají hrůzu. Snad proto, že v češtině tento typ času není. Konkrétně předpřítomný čas prostý (Present Perfect) bývá překládán pomocí času minulého anebo přítomného. Záleží na významu věty, nebo na jejím kontextu.

Na rozdíl od času minulého, který již skončil v minulosti a nijak se netýká přítomnosti, má předpřítomný čas prostý(Present Perfect) vliv na přítomnost. Říkáme jím, že něco, co proběhlo v minulosti, se nyní změnilo. Není důležité kdy, jak nebo proč k tomu došlo. Důležité je, že nyní je něco jinak. Proto v předpřítomném čase prostém nenajdete příslovečná určení času jako např.: yesterday, tomorrow, in 1992, last year. Pokud je chcete použít, pak jedině s minulým časem.

Jak v angličtině vytvořit předpřítomný čas prostý?

Vytvořit předpřítomný čas prostý(Present Perfect) není těžké. Budeme potřebovat přítomný čas pomocného slovesa „have“ a příčestí minulé významového slovesa.

HAVE / HAS + PŘÍČESTÍ MINULÉ

U pomocného slovesa „have“ nezapomeňte, že ve třetí osobě jednotného čísla (he, she, it) má toto sloveso tvar „has“. Nezapomeňte, že pomocné sloveso „have“ se nepřekládá!

Příčestí minulého významového slovesa vytvoříte v případě pravidelných sloves přidáním koncovky –ed k jejich základnímu tvaru (infinitivu bez „to“). Co se týče nepravidelných sloves, je třeba se naučit tzv. třetí tvar, neboli ten třetí sloupeček.

Také v tomto případě převažuje v angličtině používání zkrácených tvarů.

I have finished.	I've  finished.
You have  finished.	You've finished.
He/ she/ it has finished.	He's / She's / It's  finished.
We have  finished.	We've finished.
You have  finished.	You've  finished.
They have   finished.	They've  finished.

I have seen her.	I've seen her.
You have seen her.	You've seen her.
He /she/ it has seen her.	He's / She's / It's seen her.
We have seen her.	We've seen her.
You have seen her.	You've seen her.
They have seen her.	They've seen her.

Angličtina - Otázka - Přepřítomný čas prostý

Otázku v angličtině v předpřítomném čase prostém(Present Perfect) vytvoříme přehozením slovosledu. Na první místo dáme místo podmětu pomocné sloveso „have / has“, teprve pak podmět, za ním následuje významové sloveso a nakonec zbytek věty. Pokud je ve větě tázací zájmeno, pak bude toto na úplném začátku věty.

When + HAVE + I / you / we / they + PŘÍČESTÍ MINULÉ?

Where + HAS + he / she / it + PŘÍČESTÍ MINULÉ?

I have finished my work. Have you finished your work? Dokončil jsi svou práci?

Whenhave you finished your work? Kdy jsi dokončil svou práci?

Angličtina - Zápor - Předpřítomný čas prostý

Zápor v předpřítomném čase prostém(Present Perfect) vytvoříme v angličtině jednoduše tak, že přidáme zápor „not“ k pomocnému slovesu "have / has“. Také v případě záporu předpřítomného času prostého dávají v angličtině přednost staženým tvarům.

I / You / We / They + HAVEN'T+ PŘÍČESTÍ MINULÉ

He / She / It + HASN'T + PŘÍČESTÍ MINULÉ

Kdy v angličtině použít předpřítomný čas prostý?

1. Minulý děj zasahuje do přítomnosti.

Předpřítomný čas prostý (Present Perfect) používáme v angličtině tehdy, když popisujeme děj, který začal v minulosti, a jehož následky pociťujeme nyní v přítomnosti.

Předpřítomný čas prostý použijeme také tehdy, chceme-li říct, že se stalo něco, co způsobilo, že teď je situace jiná.

I have finished my homework. Dokončil jsem domácí úkol. (Jdu oznámit rodičům, že mám úkol hotový. Už jsem ho dopsal a konečně můžu jít ven.)

I can't find Peter. Where has he gone? Nemůžu najít Petra. Kam šel? (Ještě před chvílí jsem ho zahlédla v kuchyni, ale teď tam není. Nevidím ho, je pryč.)

I've bought a new T-shirt. Do you want to see it? Koupila jsme si nové tričko. Chceš ho vidět? (Přišla jsem domů s novým tričkem. Koupila jsme si jej, a to je nyní nová situace. Neměla jsem ho, ale teď už ano.)

Do you want something to eat? No, I have had breakfast. Chceš něco k jídlu? Ne, snídal jsem.(Nechci nic jíst, protože jsem už snídal. Jsem teď najezený, proto nemám hlad.)

2. Nastala změna.

Předpřítomný čas prostý použijeme tehdy, když chceme zdůraznit, že se něco změnilo právě teď, před chvílí.

Předpřítomný čas prostý použijeme v případě, kdy se právě něco odehrálo, něco jsme zrovna dokončili, dodělali. Zkrátka právě došlo k nějaké změně. V těchto větách často najdete příslovce jako např.: just, recently, already, yet….

Are you parents here? Yes, they've already arrived. Jsou zde tví rodiče? Ano, už přijeli.

(Pořádáte velkou rodinnou oslavu. Vše je nachystáno, vy se jdete převléct. Mezitím přichází hosté a vy nevíte, jestli už přijeli také rodiče vašeho přítele. Přítel se jde podívat, zda jste už hotová a na Vaši otázku odpoví, že ano. Přijeli před chvílí, právě když jste převlékala.)

Are you parents here? No, they haven't arrived yet. Jsou zde tví rodiče? Ne, ještě nepřijeli.

(Tatáž situace, ale rodiče ještě nepřijeli. Stále na ně čekáme. Předpokládáme, že se každou minutu objeví.)

Peter, this is Jane. Yes, I know. We've already met. Petře, to je Jana. Ano, já vím. Už jsme se potkali.

3. Životní zkušenost.

Předpřítomným časem prostým (Present Perfect)vyjadřujeme naši životní zkušenost. Říkáme jím, co jsme za celý svůj život zažili, vyzkoušeli, udělali.

Have you ever been to Spain? No, I haven't been to Spain yet. Byl jsi někdy ve Španělsku? Ne, ve španělsku jsem ještě nebyl.

(Otázka zní, zda jste vůbec někdy v celém svém životě až doteď byli ve Španělsku? Odpovědí říkáte, že jste tam za celý svůj nikdy nebyli. Až do této chvíle jste Španělsko nenavštívili.)

Have you ever flied a plane? Už jsi někdy řídil letadlo? (Tazatel se zajímá, zda jste už někdy v celém svém životě řídili letadlo.)

I have never read this book. Tuhle knihu jsem nikdy nečetl. (Od svého narození až do této chvíle jste tuto knihu nečetli.)

Srovnejte:

I have lost my keys. Ztratil jsem klíče.

Právě jste zjistili, že nemáte klíče. Jsou právě ztraceny a hledáte je. Je jedno, zda jste je ztratili před chvílí, nebo před třemi hodinami. Důležité je, že je právě teď nemáte.

I lost my keys yesterday. Včera jsem ztratil klíče.

Tato věta říká, co se stalo v minulosti. Nijak se nevztahuje k přítomnosti. Z této věty nepoznám, zda právě teď klíče mám, nebo nemám.

My friend has written four novels.

Můj kamarád napsal čtyři knihy. (Během svého života už napsal čtyři romány. Důležité je, že je kamarád stále naživu. A stále může ještě něco napsat.)

Bohumil Hrabal wrote many novels. Bohumil Hrabal napsal mnoho románů. (V této větě se jedná o ukončený děj v minulosti. Bohumil Hrabal již zemřel. Už nic nenapíše. Proto minulý čas prostý.)